7.
Jdu zahradou, jejíž cesty se větví
a není možný se vydat zpět,
když stezky zpátky hlídaj mrtvý
a rozhodovat musíš hned.

6.
O zahradě si verše skládám,
a občas kradu včelám med,
nejdu tu první, i když Adam,
půjdou tu po mně, šli i před.

5.
Zahrado! Zpívám, kam mě vedeš,
při volbách cest každej vlas mi zšed,
padnout za chůze lepší je než
na místě stát a kamenět.

4.
Zahradu zkoumám, k ní se skláním,
i když mě někdy bolí hřbet,
stávám se knihou, listováním
lze moje stránky otáčet.

3.
V zahradě nejsou dva stejný keře,
ani dvě tváře na pohled,
přiletěl jsem v montgolfiéře
a vím, že jsem tu naposled.

2.
Bez zahrady by nebylo cest,
a Borgese bych nepročet,
nemůže mě z ní nikdo vyvést,
však voleb je vždy bezpočet.

1.
Ta zahrada Ti život veme,
cizinče, proč mít na ni zlost,
vždyť jako ve tvé tváři němé,
i v ní je každý jenom host.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *