Usínám a slyším její hlas,
zpívá a tma je v bytě,
sem svítí jen měsíc, chci tě,
zjihnul jsem a ty nezjihlas.

Spíš, slyším harfy v nebi hrát,
spíš buď zlá a budu tě mít rád –
snad!

Hlas se od bílé desky odrazí
a je nám hezky, od sazí
je obloha i město,
co Ti pod nohama leží,
a mně z toho trne, zpívá
mrtvá jako živá,
zvon se němě kývá,
i on ztratil tón!

Usínám a slyším její alt,
zavřely se tvoje oči smaltované,
pod řasami uschované,
nejsme sami, harfy zní,
jsme přece taky s ní,
zpívá měkce, zas a znova
Zuzana Navarová!

Usínám a slyším její hlas,
zpívá a tma je v bytě,
sem svítí jen měsíc, chci tě,
zjihnul jsem a ty – nezjihlas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *