Ta tma mě nebaví,
je zima na uši,
sněží nám na hlavy,
sněží i na duši.
Sama je Marie,
jsem Josef, tak mi je
smutno a prázdno mi je.
Jsem Josef nebývám
ten, o kom skládají,
koledy nezpívám,
já radši potají
pláču, že Marii
mám rád a nechci ji,
mám rád a přesto nechci ji.
Kde je ta Marie?
Josef je k ničemu,
ten mráz ho zabije,
když mrzne, zdá se mu
o její tváři,
prokletá Máří,
mrzne, však krev
se mu vaří!
Ta tma mě nebaví,
je zima na uši,
sněží nám na hlavy,
sněží i na duši,
Marie sama je,
jsem Josef, nemaje
Marie smutný jsem,
prázdno mi je.