Proč tahle ženská vůbec chodí ven? Vždyť je tak šeredná!
Vždyť není hezká, je ostudou žen, když není pohledná.
Ze skály házet všechny divný tváře, co nesplňujou naši představu,
žít si tu blaze, žádnej blbej nářek těch chudinek, co nemaj postavu.
Jsem trafikantem a znám utrpení, co ve mně vzbudí hnusný
obličej:
Ať melou pantem jinde, je čas plení, nedojdu klidu, dokud nezničej
všechny ty lidi, co mi nabourávaj představu, co jsem získal z obrázků,
dobré je třídit, hájim krásy práva a zapaluju další gaulásku.
Hle nápad: Ano, vykuřme je, svině, co omylem snad byly zplozené,
pochodně planou, vzhůru ruce v klíně, než tváře hnusné radši spálené!
Prosím vás, krásné, odsuneme někam ty všechny, co nám kazí ideál!
Souměrně jasné úsměvy chci – čekám – vždyť přijde čas a jednou budem dál!
Vždyť přijde čas a jednou budem – hmhmhmhmhmhmhm, já vím…