Shnij si ve svým paláci za kradený rubly,
s Tebou padnou vojáci, co jim rysy zhrubly,
shnij si ve svým paláci za kradený mince,
nohy strachem ledový v dece po mamince.
Nevymažeš do smrti, co ti čouhá z očí,
že jsi vzteklej i z toho, že se země točí.
Už se blíží konec, celý tvojí skvadry,
jako po všech zůstanou po vás jenom hadry.
Vraždou stejně neskryješ, že se bojíš smrti,
že tě tvoje kravata, každodenně škrtí.
Zemřel jeden šílenec, co chtěl dělit atom,
napíšou ti na věnec. Nejlepší je na tom,
že nás všechny spojuješ v boji proti sobě,
padne tvoje černá věž, tma bude jen v hrobě.
Vypij si svou ropu, otrav se svým plynem,
každou tvoji stopu, smyjem dobrým vínem.
Ve tvý vlastní zemi, nadechnou se zase,
jsi sám mezi všemi, utopený v mase.
Už ti dneska pod oknem smrtka kosou mává
a je ti blíž každým dnem. Ukrajině sláva.
Když sedíš sám opuštěn vprostřed prázdný síně,
bojíš se i těch čtyř stěn. Sláva Ukrajině.